Prodej patrové chaty, částečně podsklepená a je ve výborném stavu.
Vloženo: 28.3.2012
Neopakovatelná šance ke koupi posledních 2 řadových domků v atraktivní lokalitě Hostěnic u Brna
Vloženo: 28.5.2009
Kvůli vyřešení otázky rozdělení společného jmění manželů nemusíte absolvovat soud. Soud vaši dohodu nemusí ani schvalovat. Stačí, když ji sepíšete a necháte si ji potvrdit u notáře či advokáta. Když se jedná o nemovitosti, je nutno tuto dohodu o vypořádání SJM registrovat na příslušném katastrálním úřadě v místě nemovitosti. Rozdělení společného jmění manželů musí být vyřešeno do tří let ode dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství. Viz dále.
Společné jmění manželů končí zánikem manželství, tedy dnem nabytí právní moci rozsudku soudu, jímž bylo vysloveno, že se manželství rozvádí. Po zániku SJM je potřeba provést vypořádání, a to do tří let ode dne zániku manželství. Nejjednodušším řešením je samozřejmě písemná dohoda manželů. Pokud manželé dohodu nesepíší, nastupuje po podání žádosti z jedné strany rozhodnutí soudu, které je zdlouhavé a nákladné. Nedojde-li do tří let k dohodě či k podání příslušné žaloby u soudu (nepošlete návrh na vypořádání SJM), platí, že ten z manželů, který věc sám užívá, se stává i jejím výlučným vlastníkem. Jen u nemovitosti se stávají oba manželé ideálními podílovými spoluvlastníky - tzn. každému z manželů náleží přesná polovina této nemovitosti.
Máte-li předmanželskou smlouvu, řídí se dělení společného jmění manželů podle této smlouvy. Jestliže ji nemáte, pak platí, že z manželství si odnášíte, co jste do něj přinesli, a že majetek nabytý během manželství se dělí napůl. Ale ne vždy... Obecné pravidlo říká, že součástí společného jmění manželů je veškerý majetek, který oba manželé nebo alespoň jeden z nich nabyl v době trvání manželství. Podle občanského zákoníku tedy do společného jmění manželů (dále SJM) nespadá majetek, který nabyl některý z nich před uzavřením manželství, anebo po zániku manželství, tedy po tom, kdy rozsudek o rozvodu nabyl platnosti. Součástí společného majetku přitom nejsou jenom věci (movitý i nemovitý majetek), ale také pohledávky či další práva, která nejsou spjata s osobou některého z manželů, a jiné hodnoty ocenitelné penězi (např. cenné papíry). Samozřejmě sem na druhou stranu patří i závazky, takže dělit si budete i společně vytvořené dluhy.
Existuje několik výjimek ze zmíněného obecného pravidla. Občanský zákoník do společného jmění nezahrnuje majetek získaný darem či dědictvím nebo v restituci. Takový majetek bude součástí výlučného jmění jednoho z manželů (toho, který byl obdarovaným, dědicem či restituentem). Majetek, který manželé pořídili společně (např. koupili osobní automobil v době trvání manželství), naopak zásadně vchází do společného jmění. Ovšem i tady existují dvě výjimky. První výjimkou jsou věci, které „podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů". Jedná se o věci, které byly za trvání manželství pořízeny ze společného majetku, ale přesto jsou výlučným majetkem toho manžela, k jehož osobní potřebě slouží, např. obuv, oblečení, kosmetika... Druhou výjimkou jsou věci, které byly pořízeny výlučně z prostředků některého z manželů. Jeden z manželů např. vlastnil již před uzavřením manželství motocykl, v době trvání manželství jej prodá a za získané peníze si koupí např. domácí kino. Domácí kino je pak výlučně jeho majetkem. Jiný případ je, když se na pořízení tohoto domácího kina použijí i prostředky, které náležejí do SJM. Bez ohledu na poměr, v jakém byly použity vlastní prostředky jednoho z manželů a prostředky ze SJM, náleží tato věc do společného jmění.
Díky tomuto pravidlu může docházet k dosti paradoxním situacím. Do společného jmění manželů totiž např. patří i úroky z vkladů na účtu, který si některý z manželů zřídil již před uzavřením manželství. Pak se může stát, že věc, kterou si jeden z manželů koupí za peníze z tohoto svého účtu, bude náležet do SJM právě pro to, že se na ní podílejí i úroky (ať sebemenší), které na účet přibyly v době trvání manželství. Je třeba poznamenat, že podle § 144 platí jakási „presumpce společného jmění". Tzn. že se předpokládá, že jmění manželů je společné, pokud se neprokáže jinak. Povinnost dokázat opak nese ten z manželů, který tvrdí, že věc, právo nebo závazek do společného jmění nepatří. Pokud existují pochybnosti, které se nepodaří rozptýlit, považuje se majetek za součást SJM.
Při vypořádání SJM při rozvodu se přihlíží podle §149 zejména k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení SJM. Při určení míry přičinění se také bere zřetel k péči o děti a obstarávání společné domácnosti. § 150 stanovuje, že dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitosti, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. (Tzn. že když se domluvíte, že dům připadne vám, nabude tato smlouva na účinnosti, až když do katastru nemovitostí zapíší vás jako majitele.) Jak se dělí majetek zatížený hypotékou nebo leasingem? I majetek zatížený hypotékou nebo leasingem se dá prodat a peníze potom rozdělit. Je také možné převést hypotéku nebo leasing jen na jednoho z manželů, a ten pak vyplatí polovinu již splacené částky druhému.
Dohoda o vypořádání SJM by měla obsahovat konkrétně: Seznam veškerého majetkuke dni rozvodu, a to věcí movitých, nemovitých, pohledávek a závazků. Je nutné uvést hodnotu těchto věcí. Dále musí být uvedeno, komu ta která věc připadne do výlučného vlastnictví a podle součtu hodnot na obou stranách se určí, zda je jeden z manželů povinen vyplatit ještě nějakou částku jako vypořádání. Nezbytné je samozřejmě uvést přesnou identifikaci vás i manžela, datum sepsání dohody a podpisy. Jestliže se jedná o žalobu na vypořádání SJM, oba podpisy tam samozřejmě nebudou, bude tam jen podpis toho, kdo žaluje.
Pozn. Odpovídající formulář naleznete v příloze .
Otázka budoucího bydlení se obvykle řeší spolu s rozdělením společného jmění manželů. Ani v tomto případě nemusíte absolvovat soud. Viz kapitola 3.4.
Další otázkou, kterou je nutné vyřešit, je společné bydlení. Jestliže se manželé nedohodnou na uspořádání bydlení po rozvodu, rozhodne za ně soud. Mají-li společně pronajatý byt, rozhodne soud na návrh jednoho z manželů o zrušení práva společného nájmu bytu. Zároveň rozhodne o tom, kdo z manželů bude byt nadále užívat a jaká bude bytová náhrada (viz níže) pro druhého z nich. Ze zákona se přihlíží zejména k zájmům nezletilých dětí a stanovisku pronajímatele.
Nabyl-li práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden z rozvedených manželů již před uzavřením manželství, zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem. Právo užívat byt zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství. V ostatních případech rozhodne soud.
Jestliže se manželé na uspořádání bydlení po rozvodu shodnou, předloží u soudu odpovídající smlouvu, ve které je uspořádání bydlení po rozvodu uvedeno.
Za bytovou náhradu je podle §712 Občanského zákoníků považován náhradní byt nebo náhradní ubytování.
Náhradní byt je takový byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce. Většinou se jedná o byt, který je rovnocenný bytu, který má daná osoba vyklidit. Soud ovšem může rozhodnout, že dotyčný má nárok na náhradní byt o menší podlahové ploše, v nižší kvalitě a méně vybavený nebo na náhradní ubytování. Náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj ve svobodárně nebo
podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného nájemce. V případě rozvodu manželů by mělo rozvedenému manželovi, který je povinen byt vyklidit,
stačit náhradní ubytování. Soud však ve zvláštních případech může rozhodnout o tom, že rozvedený manžel má právo na náhradní byt.